The green door

 

Advaita Vedanta

 

Stáří vesmíru: 13 800 000 000 (13,8 miliardy let)

Stáří naší planety: 7 800 000 000 (7,8 miliardy let)

Průměrný věk člověka: 72 let.

Náš život je velmi malou částí života naší krásné planety. 

Je to velmi krátká doba. I mrknutí oka trvá déle.

Kromě toho více než polovinu  přiděleného života žijeme život někoho jiného, ​​

snažíme se být někým, 

a když se nějak usídlíme, když nás boty přestanou tlačit, uvědomíme si, 

že polovina našeho života je pryč. 

Na naše blízké nám tedy zbývá málo času. uvědomíme si, že v našich srdcích není čas nosit hněv a nenávist. 

Nestojí to za to. 

Než si to uvědomíme, vyčerpáme energii, která mám byla dána. 

Pak  přijde okamžik, kdy bychom chtěli  ještě jednout nadechnout, ale příroda nám to neumožní.

Přemýšlejte o tom.

Stojí za to ulpívat na našich emocí, podmíněností a přesvědčení, 

které omezují náš duchovní růst,  pocitů, které překrývají vaší velikosti?

Nyní je čas žít naplno, vyjádřit svou lásku, naplnit se a žít tak, jak jste vždycky chtěli. 

Nyní je čas uvědomit si sebe sama, protože zítřek nemusí přinést ve svém lůně stejnou štědrost. 

Luxus tohoto okamžiku se už nemusí opakovat.

Sebepoznání je potřebou této doby!  

Guruji Dattatreya

 

              Jako hvězdy, planety, nebe jsou svědky vypravěčů, křižují /brázdí/ 

              všechny životy a všechny události, v minulosti, přítomnosti i v budoucnosti. 

              A  řeč - jazyk  vytváří toto poznání a stanovuje možnosti všeho poznání a znalostí. 

              Znalosti jsou přepravovány na lodi vyprávění v oceánu Velkého Příběhu. "Řeč“ nebe 

              v sobě obsahuje jazyk knihy světa, jejíž slabiky sídlí v tajemné posvátné geografii 

             našich úst.

Love - Prem

 

A life without love is a waste. “Should I look for spiritual love, or material, or physical love?”, 

don’t ask yourself this question. Discrimination leads to discrimination. 

Love doesn’t need any name, category or definition. Love is a world itself. 

Either you are in, at the center…either you are out, yearning.

~ Shams Tabrizi

Příběhy slunečních paprsků

 

Nebe nad hlavou

 

Vnitřní zahrada

.. pro ego je typické, že vše nedůležité 

považuje za důležité a vše důležité 

za nedůležité.. 

Meher Baba 

   

Tat Tvam Asi

  Není již potřeba úsilí, tapasu, ani odpočinku a čas zmizel jako ranní rosa 
ve slunci. Síla jmen doznívá bez ohlasu a zvolání se ztrácí v mlhách. 
Kam jsi zmizel ty, jenž nikdy jsi se nezjevil, klam ten povstal 
v žáru chamtivosti a třesu strachu. 

A když vyhasl obětní oheň srdce, duše odešla, dozněly hymny 

a přišla samota. 

Bohové se již rozplynuli, slavné rody skončily svůj čas, a mnozí 

nejsou již, ani ta pravá radost a teplo lidského srdce. 

A tu povstává, z pradávných vod času, 

ta vlna jediná, co věčně volá a šeptá:

                                              

"TO JSI TY, TO JSI TY! TAT TVAM ASI"!

Summertime

Poutníci časem

Varanasí - Dashashwamedh ghat

Sufi

Sufi

"Come back, come back, 

even though you have broken your vows 

a thousand times. 

Ours is not a house of despair, 

ours is a house of hope....." 

 Jelaluddin Rumi 

Tasauvuf - Zahrada světel

Zemřel jsem jako kámen a proměnil se v rostlinu. 

Zemřel jsem jako rostlina a byl jsem povýšen, stav se zvířetem. 

Zemřel jsem jako zvíře a stal se člověkem. 

Nebojím se, že při novém umírání něco ztratím. 

Jako člověk musím však opět zemřít a vstát z mrtvých jako anděl. 

Ani tím však nezůstanu. 

I nad anděla se povznesu, neboť všechno kromě Boha pomine. 

I anděla překonám a stanu se něčím, co nikdo ještě neviděl. 

Dej ať nejsem, neboť nebytí volá:" K Němu se vrátíme!"

Sufi Ishq Bullay Nu

The meeting with hansa

Om Bhur Bhuvah Swaha,
Om Tat Savitur Varenyam
Bhargo Devasya Dhimahi,
Dhiyo Yo Nah Pracho Dayateh

Žízeň života

Jaké jsou asi podoby a žádosti "žízně" života ... 

Vstup do říše Kinnauru

Zkoušky života

Šel jsem žebrotou od prahu k prahu, vesnickou cestou, 

když ve slunci zlatý vůz se objevil v dáli jako sen. 

A pomyslil jsem si, kdo je ten král králů?

Mé naděje vysoko stoupaly a zdálo se mi, že moje zlé 

dny jsou u konce. Stál jsem, čekaje na dary, jež budou 

dány bez prošení a na bohatství, jež bude rozhazováno 

na všechny strany do prachu. 

Vůz zastavil, kde jsem stál. Tvůj pohled padl na mne a 

Ty jsi sestoupil s úsměvem. Cítil jsem, že konečně přišlo 

štěstí mého života. 

Pak jsi náhle vztáhl ruku a řekl:" Co ty mi dáš?" 

Ach jaký královský žert to byl, otevřít svou dlaň 

prosebně před žebrákem! Byl jsem zmaten a stál nerozhodnut, 

a pak jsem z vaku vyňal nejmenší zrnko obilné a dal Ti je. 

Ale jak velké bylo mé překvapení, když jsem na konci dne 

vyprázdnil svůj vak na zemi a našel v ubohé hromádce 

malinké zrnko zlata. 

Hořce jsem zaplakal a přál si, abych byl měl zmužilost, 

dáti Tobě, vše co mám. 

" Proč ty zkoušky většinou prohráváme ............??? " 

Dokonalá hra - nebe, země a vod ...

Namaste

                 

A pro Tebe

" trochu nebe nad hlavou "